Madžlis - lidové shromáždění, které je pro běžné občany přiležitostí k setkání s šejkem.
Sám Mohammed Al Gergawi je jedním z pouhých 210 tisíc emiratských občanů žijicích v Dubaji a pouze lidé vybraní z této omezené skupiny obyvatelstva mohou zastávat vyšší státní funkce nebo manažerská místa v šejkových podnicích.
S výjimkou těchto oficiálních struktur vedení je emirát Dubaj otevřen lidem zvenčí, kteří zde mohou podnikat. Toto území bylo po staletí střediskem obchodu a prodávalo se zde všechno možné, od perel po textile. Pradědeček šejka Mohammeda prohlásil na počátku 20. století svůj městský stát zabezcelní zónu. Chtěl tím přilákat íránské a indické obchodníky.
V 70. letech nechal otec šejka Mohammeda - Rašid bin Said Al Maktoum- zhruba 35 km jihovýchodně od Dubaje vyhloubit Dubajský záliv a postavit jeden z největších uměle vybudovaných přístavu na světě Jebel Ali. Do roku 1979 se přístav Jebel Ali stal největším přístavem na Blízkém východě a podle některých odborníků patří spolu s Velkou čínskou zdí a Hooverobou přehradou k jediným třem dílům lidských rukou, která jsou vidět z vesmíru. Jebel Ali je v současné době třetím nejvýznamnějším reexportním centrem světa (po Hongkongu a Singapuru).
(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)
Jeden ze slavných výroku šejka Rašída zněl: "Můj dědeček jezdil na velbloudu, můj otec jezdil na velbloudu, já jezdím Mercedesem, můj syn jezdí v Land Roveru, jeho syn bude jezdit v Land Roveru, ale jeho syn bude jezdit na velbloudu."
(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)
"Pokud v Izraeli existuje něco jako internetová bublina, pak tou bublinou je Yossi Vardi." Autorem tohoto výroku je Sergej Brin, spoluzakladatel firmy Google. Narážel na roli, kterou Vardi sehrál ve snaze znovu postavit na nohy iraelský internetový sektor po krachu globálního technologiského trhu v roce 2000. JménoVardi se stalo synonymem pro svět zakládaných izraelských internetových podníků. Jeho nejznámějším projektem je ICQ, internetový komunikační program, který vyvinul syn Yossi Vardi - Arik Vardi se třemi kamarády, když jim bylo něco málo přes dvacet. Isaac Applbaum z firmy The Westly Group říká, že ICQ, svého času nejpopulárnější světový komunikační program, patří k hrstce podníků, které "navždy změnily technologie", a řadí jej po bok společností Netscape, Google, Apple, Microsoft a Intel.
Program ICQ (slovní hříčka založená na anglické větě "I seek you", tedy "hledám tě") byl představen v listopadu 1996, s kapitálovou podporou, kterou poskytl Vardi. Šlo o první programm který umožňoval uživatelům Windows komunikovat mezi sebou v reálnem čase. Zhruba ve stejné době přišla s vlastním komunikačním programem Instant Messenger (AIM) firma America Online (AOL), ovšem její program mohli používat pouze její klienti.
V polovině roku 1998, kdy měl program ICQ zhruba 12 miliónů dolarů, koupila firma AOL tento nový projekt za 407 miliónů dalarů, což byla v té době největší částka, jaká byla zaplacena za nově založenou izraelskou technologickou firmu (majitelé prozíravě trvaly na platbě celé částky v hotovosti, nechtěli žádné akcie).
Prodej projektu ICQ stal ale celonárodním fenoménem, inspiroval spoustu Izraelců, aby se pustili do podníkání. Úspěšnou firmu koneckonců založila partička mladých hipíků. S typicky izraelskou reakcí na veškeré formy úspěchu si řada lidí řekla: Když to dokázali tihle kluci, já to dokážu taky, a lépe.
(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)
Podnikatelský guru James Collins:
bestseller Built to Last (Podníky, které dosahují trvalého úspěchu)
(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)
Chris Davidson ve své knize Dubai: The Vulnerability of Success (Dubaj: Zranitelnost úspěchu), mluví v případě arabského světa o "šejkovš dilematu".
(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)
S výjimkou Libanonu a Iráku se v dalších 22 zemích patřicích do Ligy arabských zemí nikdy nekonaly skutečné svobodné volby.
(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)
Saudská Arábie, která si uvšdomuje roli, jakou hrají vysoké školy ve sféře výzkumu a vývoje, a tím i při tvorbě patentů a inovací, nedávno otevřela Technickou a přirodovědnou univerzitu krále Abdulláha, která se má stát výzkumnou základnou dvaceti tisíc studentů, učitelů a dalších zaměstnanců školy. Jde o první univerzitu v Saudské Arábii, kde společně studují muži a ženy. Katar a Spojené arabské emiráty navazují partnerství s předními západními akademickými pracoviští. V katarském centru Education City má své pobočky a programy několik amerických vysokých škol: Weill Cornell Medical College, Carnegie Mellon University (programy zaměřené na podnikové řízení a informatiku), Georgetown University (mezinárodní vztahy) a Northwestern Univertsity (žurnalistika). Emirát Abu Dhabi - jeden z emirátu v rámci SAE - založil satelitní areál New York University. Za těmito projekty stojí naděje, že pokud se arabským zemím podaří přilákat skutečně novátorské vědecké pracovníky z celého světa, jejich přítomnost podnítí rozvoj inovačního myšlení v celém regionu.
Jenže nové instituce nevykazují žádné velké výsledky a tyto univerzity se zaměřují na budování dobrého jména vlastní země, nikoli na opravdové inovace.
(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)
V Izraeli se situace vyvíjela jinak. Prvotřidní univerzity zde začaly vznikat ještě předtím, než byl založen Stát Izrael. Profesor Chaim Weizmann, světově proslulý chemik, jehož objev nové metody výroby acetonu stál u zrodu oboru biotechnologií, se k této zvláštnosti vyjádřil v projevu při položení základního kamene Hebrejské univerzity v Jeruzalémě dne 24. července 1918: "Na první pohled se zdá paradoxním, že v zemí, kde chybí tak základní věci, jako jsou pluhy, silnice nebo přístavy, začínáme zrovna tím, že vytváříme centrum spirituálního a intelektuálního rozvoje."
Mezi členy první správní rady Hebrejské univerzity byli Chaim Weizmann, první izraelský president, a dále Albert Einstein, Sigmund Freud a Martin Buber. Izraelský technologický institut (Technion) byl založen v roce 1925. Následovaly další vzdělávací instituce: v roce 1934 Weizmannův vědecký ústav a v roce 1956 Telavivská univerzita, která je v současné době největší izraelskou univerzitou.
(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)
Dnes má Izrael 8 univerzit a 27 dalších vysokých škol. Čtyři z nich se řadí na seznam 150 nejlepších světových univerzit a sedm patří ke stovce nejlepších univerzit v oblasti Asie a Tichomoří. Všecnhy školy jsou izraelské - ani v jednom případě nejde o pobočku zahraniční vzdělávací instituce. Izraelské výzkumní ústavy dokázaly jako jedny z prvních na světě začit komerčně využívat vysledků akademického výzkumu.
(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)
(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)
Oproti Izraeli vlády zemí z oblasti Perského zálivu udělují víza k pobytu maximálně na tři roky - povolení k delšímu pobytu nedostanou dokonce ani muslimové a Arabové. Cizinec nemá šanci získat v těchto zemích občanství. Přední světoví výzkumní pracovníci pak obvykle nejdou ochotní stěhovat celé své rodiny a investovat cenné roky své kariéry do institucí sídlicích v zemích, které potlačují svobodu slova a akademické svobody, mají netransparentní systém vlády a časově omezují možnou dobu pobytu. Několik arabských zemí už zvažovalo možnost udělovat povolení k pobytu na pět až deset let, zatím se k tomu ale žádná z vlad neodhodlala.
(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)
Žena, která má občanství SAE a provdá se za cizince, se musí svého občanství vzdat a děti narozené v tomto manželství nedostanou pas Spojených arabských emirátů, ani nemohou pobírat žádné formy státní podpory.
(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)
Všechny arabské země - nejen země Perského zálivu - mají při podněcování podnikatelského myšlení a vytváření prostředí umožňujícího rychlý ekonomický růst jeden zásadní problém. Je jím vzdělávácí model uplatňovaný na základních a středních školách, a do jisté míry i na univerzitách. Učení je založeno namechanickém biflování (зубрежка). Hassan Bealaway, poradce egyptského ministerstva školství, říká, že vzdělávání klade mnohem větší důraz na systémy, standardy a poddajnost než na experomentování. Jde tedy spíše o modelColumbia než Apollo.
(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)
Mnohem důležitější roli hraje kvalita učitelů. Soustředění pozornosti na počty učitelů má v arabském světě mimořádně škodlivý vliv především na kvalitu vzdělání chlapců.V řadě státních škol probíhá výuka chlapců a dívek odděleně. V chlapeckých třídách vyučují muži, v dívčích ženy. Vzhledem k tomu, že učitelské povolání muže tradičně příliš nelákalo, panuje nedostatek učitelů pro chlapecké třídy, Výsledkem je menší počet vhodních uchazečů, a chlapecké školy proto často zaměstnávají nepříliš kvalitní učitele. Rozdíly mezi studijními výsledky chlapců a dívek v zemích GCC (Gulf Cooperation Council - Rada pro spolupráci zemí Zálivu) patří v celosvětovém měřítku k největším.
(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)
Konečně možná ještě významnějším faktorem , který brání rozvoji rychle rostoucích ekonomik založených na podnikatelských aktivitách, je postavení žen v arabském světě. David Landes z Harvardovy univerzity, autor uznávané knihy The Wealth and Powerty of Nations (Bohatství a bída národů), tvrdí, že nejlepším měřítkem růstového potenciálu ekonomiky je právní status a postavení žen v příslušné společnosti. "Omezování možností žen znamená, že se země připravuje o pracovní síly a talenty... [a] podkopává u chlapců a mužů motivaci usilovat o co nejlepší výsledky," píše Landes, který věří, že nic neoslabuje motivace a ambice v takové míře jako přesvědčení o vlastní výlučnosti.
Poslední finanční krize poškodila bynkovní systémy téměř všech zemí světa - až nadvě pozoruhodné výjimky: v Kanadě a v Izraeli nedošlo ke krachu jediné banky. Od poloviny 80. let, kdy vrcholila izraelská hyperinflace a bankovní krize, kterou v roce 1985 ukončil společný zásah izraelské vlády, vlády Spojených států a Mezinárodního měnového fondu, uplatňuje Izrael přísná restriktivní opatření. Izraelské finanční instituce se řídí konzervativní úvěrovou politikou.
(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)
Produktivní zapojení do ekonomiky vykazuje v Izraeli jen něco málo přes polovinu práceschopného obyvatelstva stojí především dvě minoritní skupiny:ultraortodoxní Židé (haredim) a izraelští Arabové.
Pro srovnání: mezi židovskými občany Izraele ve věku od 25 do 64 let je zaměstnáno 84% mužu a 75% žen. Mezi arabskými ženami a muži náležejícími k ultraortodoxním Židům jsou tyto podíly téměř obrácené: v prvním případě nění zaměstnano 79% žen, ve druhém 73% mužů.
Ultraortodoxní Židé neslouží v armadě. Pro udělení výjimky musí prokázat, že se plně věnují náboženskému studiu v ultraortodoxních školách (ješivách). Toto pravidlo zavedl David Ben Gurion, aby získal politickou podporu haredim při zakládání Izraele. Jenže zatímco původně se "výjimka studia v ješivách " vztahovala na pouhé čtyři stovky studentů, v dnešní době se týká desítek tisíc mladíků, kteří dávají přednost ješivám před armadou.
Negativní důsledky této situace pro ekonomiku se projevují trojím způsobem, Ultraortodoxní Židé jsou společensky izolováni od pracujícího obyvatelstva, protože jim chybí zkušenost ze služby v armádě. Navíc ani nemohou pracovat, pokud chtějí získat výjimky z povinné vojenské služby - v takovém případě se musí plně věnovat studiu. V mladém věku tak neziskají zkušenost ani pracovního, ani vojenského (podnikavého) charakteru. Ve společnosti se takharedim stávají stále závislejšími na státní podpoře, aby vůbec přežili.
(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)
Izraelským arabům chybí životně důležitý prodtředek, který jim vláda nemůže poskytnout: síť přátel na správných místech. Bez existence těchto osobních vazeb se ve větší míře projevuje nedůvěra izraelských Židů vůči izraelským Arabům.
Další problém představuje postoj izraelských Arabů vůči zapojení žen do pracovního procesu. Studie izraelsko-arabské organizace Women Against Violence z roku 2008 zjistila, že mezi izraelskými Araby sice dochází k pomalým změnám názorů, nicméně tradiční postoje jsou stále velmi silně zakořeněny. V rámci výzkumu se ukázalo, že i respondenti, kteří "oponují tradičným postojům", vajádřili souhlas s výrokem, že "arabská společnost je převážně patriarchální. Podle jejího vnímání jsou muži těmi, kdo rozhodují, a ženy jsou druhořadé, mužům by měly být podřízeny... Muž, který se chová ke své partnerce jinak než podle obvyklých norem, ohrožuje své společnostní postavení."
(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)
(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)
Vrcholem uvážlivosti (рассудительности) je odvážit se.
- Šimon Peres
Izraelský jaderný reaktor Dimon, který je v provozu od počátku šedesátých let, dosud v něm nedošlo k žádným nehodám a údajně slouží také k výrobě jaderných zbrání. V roce 2005 obsadil Izrael desátou příčku na celosvětovém žebříčku zemí s nejvyšším počtem patentů v oblasti jaderného výzkumu.
(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)
falah (arabsky "farmář")
Současní podnikatelé stále pociťují vazbu, která je spojuje s minulostí. Zatimco zakladatelé Izraele měli blízko k socialismu a na zisk pohlíželi s despektem, dnes "je legitivní dosahovat zisku, protože něco vymýšlete ," říká Erel Margalit, jeden z předních izraelských podnikatelů.
(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)
Současné silné izraelské postavení je založeno na kombinaci patriotismu zakladatelů, průbojnosti, neustálé přítomnosti nedostatku a nebezpečí, zvídavosti a neklidu - na kombinaci, která je hluboce zakořeněná v izraelské a židovské historii. "Největším historickým přínosem Židů je jejich nespokojenost," vysvětluje Peres. "Ta sice nesvědčí politice, ale je dobrá pro vědu."
(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)
Jižní Korea má povinnou vojenskou službu a po celou dobu své existence musí čelit neustálým bezpečnostním hrozbám.
(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)
Co je nejdůležitější - založení vlastní nové firmy nebo práce v oblasti moderních technologií je něčím, co je všeobecně uznáváno a je považováno za "normální" postup každého mladého ambiciózního Izraelce. Podobně jako archetypální židovská matka bude i každá dnešní izraelská matka zřejmě potěšena, když se z jejího détěte stane lékař nebo právník , ale úplně stejnou hrdost bude pociťovat i v případě , že si její syn nebo dcera zvolí "podnikatelskou drahu". To, co je ve většině jiných zemí považováno za poněkud neobvyklý postup při budování kariéry, se v Izraeli stalo teměř standardní cestou, přestože si všichni uvědomují, že dokonce i v Izraeli je úspěšnost nově zakládaných podníků nízká. Není problém, pokud zkusíte podnikat a neuspějete. Je to další důležitá zkušenost do vašeho životopisu.
(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)
Isobel Colemanová, Paradise Beneath Her Feet: Women and Reform in the Middle East
Jim Senor, Danův (autorův) otec.
Jim pracoval v Íránu, kde pomáhal organizovat židovské společenství, a později pracoval pro Weizmannův vědecký ústav, když sháněl zdroje potřebné k rozjezdu svého průkopnického programu využívání sluneční energie. Zemřel několik měsíců předtím, než byly v roce 1985 zahájeny práce na instalaci pole zrcadel, jehož se dodnes využívá pro vědecké účely.
Jim pracoval v Íránu, kde pomáhal organizovat židovské společenství, a později pracoval pro Weizmannův vědecký ústav, když sháněl zdroje potřebné k rozjezdu svého průkopnického programu využívání sluneční energie. Zemřel několik měsíců předtím, než byly v roce 1985 zahájeny práce na instalaci pole zrcadel, jehož se dodnes využívá pro vědecké účely.
(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)
Alex Singer, Saulov (autorův) bratr.
Dne 15. září 1987, v den svých 25. nározenin, byl poručík Izraelských obranných síl Alex Singer přepravován vrtulníkem do Libanonu, kde měl pomáhat zabránit připravovaným teroristickým útokům na Izrael. Přišel o život, když se pokoušel zachránit sestřeleného velitele své jednotky. Řada lidí, kteří se s ním nikdy nesetkali, získává inspiraci z knihy Ales: Building a Life sestavené z jeho dopisu, zápisků a křeseb, z nichž vyzařuje jeho nádšení a radost ze života.
(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)
Gene Kranz: Failure Is Not an Option: Mission Control from Mercury to Apollo 13 and Beyond (2009)
Bruno Bettelheim: The Children of the Dream: Communal Child-Rearing and American Education (Simon&Schulster, 2001)
Leonard Dinnerstein: America and the Survivors of the Holocaust (New York, Columbia University Press 1986)
David Landes: The Wealth and Powerty of Nations (1999)
Luttwark, Edward: The Pentagon and the Art of War(Simon&Schulster, 1984)
UNDP (United Nations Developement Programme): The Arab Human Developement Report, 2005: Towards the Rise of Women in the Arab World (New York, United Nations Publications 2006)
Vise, David A. - Malseed, Mark : The Google Story (New York: Delacorte 2005)
Saul Singer: Confronting Jihad: Israel's Struggle and the World after 9/11
- > Historikem Michaelem Orenem označena za "povinnou četbu pro každého, kdo se zajímá o Blízký východ, ať jde o laika nebo odborníka".
CFR: Council on Foreign Relations
www.cfc.org nabízí akruální informace a analýzy týkající se dění ve světě a vývoje americké zahraniční politiky
Využijte možnosti navštívit webovou stránku autorů:Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku
No comments:
Post a Comment