Start-up nation (part 2)

Madžlis - lidové shromáždění, které je pro běžné občany přiležitostí k setkání s šejkem.

Sám Mohammed Al Gergawi je jedním z pouhých 210 tisíc emiratských občanů žijicích v Dubaji a pouze lidé vybraní z této omezené skupiny obyvatelstva mohou zastávat vyšší státní funkce nebo manažerská místa v šejkových podnicích. 

S výjimkou těchto oficiálních struktur vedení je emirát Dubaj otevřen lidem zvenčí, kteří zde mohou podnikat. Toto území bylo po staletí střediskem obchodu a prodávalo se zde všechno možné, od perel po textile. Pradědeček šejka Mohammeda prohlásil na počátku 20. století svůj městský stát  zabezcelní zónu. Chtěl tím přilákat íránské a indické obchodníky.  

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

V 70. letech nechal otec šejka Mohammeda - Rašid bin Said Al Maktoum- zhruba 35 km jihovýchodně od Dubaje vyhloubit Dubajský záliv a postavit jeden z největších uměle vybudovaných přístavu na světě Jebel Ali. Do roku 1979 se přístav Jebel Ali stal největším přístavem na Blízkém východě a podle některých odborníků patří spolu s Velkou čínskou zdí a Hooverobou přehradou k jediným třem dílům lidských rukou, která jsou vidět z vesmíru. Jebel Ali je v současné době třetím nejvýznamnějším reexportním centrem světa (po Hongkongu a Singapuru).

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Jeden ze slavných výroku šejka Rašída zněl: "Můj dědeček jezdil na velbloudu, můj otec jezdil na velbloudu, já jezdím Mercedesem, můj syn jezdí v Land Roveru, jeho syn bude jezdit v Land Roveru, ale jeho syn bude jezdit na velbloudu."

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

"Pokud v Izraeli existuje něco jako internetová bublina, pak tou bublinou je Yossi Vardi." Autorem tohoto výroku je Sergej Brin, spoluzakladatel firmy Google. Narážel na roli, kterou Vardi sehrál ve snaze znovu postavit na nohy iraelský internetový sektor po krachu globálního technologiského trhu v roce 2000. JménoVardi se stalo  synonymem pro svět zakládaných izraelských internetových podníků. Jeho nejznámějším projektem je ICQ, internetový komunikační program, který vyvinul syn Yossi Vardi - Arik Vardi se třemi kamarády, když jim bylo něco málo přes dvacet. Isaac Applbaum z firmy  The Westly Group říká, že ICQ, svého času nejpopulárnější světový komunikační program, patří k hrstce podníků, které  "navždy změnily technologie", a řadí jej po bok společností Netscape, Google, Apple, Microsoft a Intel. 

Program ICQ (slovní hříčka založená na anglické větě "I seek you", tedy "hledám tě") byl představen v listopadu 1996, s kapitálovou podporou, kterou poskytl Vardi. Šlo o první programm který umožňoval uživatelům Windows komunikovat mezi sebou v reálnem čase. Zhruba ve stejné době přišla s vlastním komunikačním programem Instant Messenger (AIM) firma America Online (AOL), ovšem její program mohli používat pouze její klienti.

V polovině roku 1998, kdy měl program ICQ zhruba 12 miliónů dolarů, koupila firma AOL tento nový projekt za 407 miliónů dalarů, což byla v té době největší částka, jaká byla zaplacena za nově založenou izraelskou technologickou firmu (majitelé prozíravě trvaly na platbě celé částky v hotovosti, nechtěli žádné akcie). 

Prodej projektu ICQ stal ale celonárodním fenoménem, inspiroval spoustu Izraelců, aby se pustili do podníkání. Úspěšnou firmu koneckonců založila partička  mladých hipíků. S typicky izraelskou reakcí na veškeré formy úspěchu si řada lidí řekla: Když to dokázali tihle kluci, já to dokážu taky, a lépe. 

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Podnikatelský guru James Collins:

bestseller Built to Last (Podníky, které dosahují trvalého úspěchu)

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Chris Davidson ve své knize Dubai: The Vulnerability of Success (Dubaj: Zranitelnost úspěchu), mluví v případě arabského světa o "šejkovš dilematu".

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

S výjimkou Libanonu a Iráku se v dalších 22 zemích patřicích do Ligy arabských zemí nikdy nekonaly skutečné svobodné volby.

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Saudská Arábie, která si uvšdomuje roli, jakou hrají vysoké školy ve sféře výzkumu a vývoje, a tím i při tvorbě patentů a inovací, nedávno otevřela Technickou a přirodovědnou univerzitu krále Abdulláha, která se má stát výzkumnou základnou dvaceti tisíc studentů, učitelů a dalších zaměstnanců školy. Jde o první univerzitu v Saudské Arábii, kde společně studují muži a ženy. Katar a Spojené arabské emiráty navazují partnerství s předními západními akademickými pracoviští. V katarském centru Education City má své pobočky a programy několik amerických vysokých škol: Weill Cornell Medical College, Carnegie Mellon University (programy zaměřené na podnikové řízení a informatiku), Georgetown University (mezinárodní vztahy) a Northwestern Univertsity (žurnalistika). Emirát Abu Dhabi - jeden z emirátu v rámci SAE - založil satelitní areál New York University. Za těmito projekty stojí naděje, že pokud se arabským zemím podaří přilákat skutečně novátorské vědecké pracovníky z celého světa, jejich přítomnost podnítí rozvoj inovačního myšlení v celém regionu.

Jenže nové instituce nevykazují žádné velké výsledky a tyto univerzity se zaměřují na budování dobrého jména vlastní země, nikoli na opravdové inovace.

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

V Izraeli se situace vyvíjela jinak. Prvotřidní univerzity zde začaly vznikat ještě předtím, než byl založen Stát Izrael. Profesor Chaim Weizmann, světově proslulý chemik, jehož objev nové metody výroby acetonu stál u zrodu oboru biotechnologií, se k této zvláštnosti vyjádřil v projevu při položení základního kamene Hebrejské univerzity  v Jeruzalémě dne 24. července 1918: "Na první pohled se zdá paradoxním, že v zemí, kde chybí tak základní věci, jako jsou pluhy, silnice nebo přístavy, začínáme zrovna tím, že vytváříme centrum spirituálního a intelektuálního rozvoje."

Mezi členy první správní rady Hebrejské univerzity byli Chaim Weizmann, první izraelský president, a dále Albert Einstein, Sigmund Freud a Martin Buber. Izraelský technologický institut  (Technion) byl založen v roce 1925. Následovaly další vzdělávací instituce: v roce 1934 Weizmannův vědecký ústav  a v roce 1956 Telavivská univerzita, která je v současné době největší izraelskou univerzitou.

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Dnes má Izrael  8 univerzit a 27 dalších vysokých škol. Čtyři z nich se řadí na seznam 150 nejlepších světových univerzit a sedm patří ke stovce nejlepších univerzit v oblasti Asie a Tichomoří. Všecnhy školy jsou izraelské - ani v jednom případě nejde o pobočku zahraniční vzdělávací instituce. Izraelské výzkumní ústavy dokázaly jako jedny z prvních na světě začit komerčně využívat vysledků akademického výzkumu.

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Oproti Izraeli vlády zemí z oblasti Perského zálivu udělují víza k pobytu maximálně na tři roky - povolení k delšímu pobytu nedostanou dokonce ani muslimové a Arabové. Cizinec nemá šanci získat v těchto zemích občanství. Přední světoví výzkumní pracovníci pak obvykle nejdou ochotní stěhovat celé své rodiny a investovat cenné roky své kariéry do institucí sídlicích v zemích, které potlačují svobodu slova a akademické svobody, mají netransparentní systém vlády a časově omezují možnou dobu pobytu. Několik arabských zemí už zvažovalo možnost udělovat povolení k pobytu na pět až deset let, zatím se k tomu ale žádná  z vlad neodhodlala. 

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Žena, která má občanství SAE a provdá se za cizince, se musí svého občanství vzdat a děti narozené v tomto manželství nedostanou pas Spojených arabských emirátů, ani nemohou pobírat žádné formy státní podpory.

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Všechny arabské země - nejen země Perského zálivu - mají při podněcování podnikatelského myšlení a vytváření prostředí umožňujícího rychlý ekonomický růst  jeden zásadní problém.  Je jím vzdělávácí model uplatňovaný na základních a středních školách, a do jisté míry i na univerzitách. Učení je založeno namechanickém biflování (зубрежка). Hassan Bealaway, poradce egyptského ministerstva školství, říká, že vzdělávání klade mnohem větší důraz na systémy, standardy a poddajnost než na experomentování. Jde tedy spíše o modelColumbia než Apollo.

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Mnohem důležitější roli hraje kvalita učitelů. Soustředění pozornosti na počty učitelů má v arabském světě mimořádně škodlivý vliv především na kvalitu vzdělání chlapců.V řadě státních škol probíhá výuka chlapců a dívek odděleně. V chlapeckých třídách vyučují muži, v dívčích ženy. Vzhledem k tomu, že učitelské povolání  muže tradičně příliš nelákalo, panuje nedostatek učitelů pro chlapecké třídy, Výsledkem je menší počet vhodních uchazečů, a chlapecké školy proto často zaměstnávají nepříliš kvalitní učitele. Rozdíly mezi studijními výsledky chlapců a dívek v zemích GCC (Gulf Cooperation Council - Rada pro spolupráci zemí Zálivu) patří v celosvětovém měřítku k největším.

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Konečně možná ještě významnějším faktorem , který brání rozvoji rychle rostoucích ekonomik založených na podnikatelských aktivitách, je postavení žen v arabském světě. David Landes z Harvardovy univerzity, autor uznávané knihy The Wealth and Powerty of Nations (Bohatství a bída národů), tvrdí, že nejlepším měřítkem růstového potenciálu ekonomiky je právní status a postavení žen v příslušné společnosti. "Omezování možností žen znamená, že se země připravuje o pracovní síly a talenty... [a] podkopává u chlapců a mužů motivaci usilovat o co nejlepší výsledky," píše Landes, který věří, že nic neoslabuje motivace a ambice v takové míře jako přesvědčení o vlastní výlučnosti.

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Poslední finanční krize poškodila bynkovní systémy téměř všech zemí světa - až nadvě pozoruhodné výjimky: v Kanadě a v Izraeli nedošlo ke krachu  jediné banky. Od poloviny 80. let, kdy vrcholila izraelská  hyperinflace a bankovní krize, kterou v roce 1985 ukončil společný zásah izraelské vlády, vlády Spojených států  a Mezinárodního měnového fondu, uplatňuje Izrael přísná restriktivní opatření. Izraelské finanční instituce se řídí konzervativní úvěrovou politikou.

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Produktivní zapojení do ekonomiky vykazuje  v Izraeli jen něco málo  přes  polovinu práceschopného obyvatelstva stojí především dvě minoritní skupiny:ultraortodoxní Židé (haredim) a izraelští Arabové. 

Pro srovnání: mezi židovskými občany Izraele ve věku  od 25 do 64 let je zaměstnáno 84%  mužu a 75% žen. Mezi arabskými ženami a muži náležejícími k ultraortodoxním  Židům jsou tyto podíly téměř obrácené: v prvním  případě nění zaměstnano  79% žen, ve druhém 73% mužů.

Ultraortodoxní Židé neslouží v armadě. Pro udělení  výjimky musí prokázat, že se plně věnují náboženskému studiu v ultraortodoxních školách (ješivách).  Toto pravidlo zavedl David Ben Gurion, aby získal politickou podporu haredim při zakládání Izraele. Jenže zatímco původně se "výjimka studia v ješivách " vztahovala na pouhé čtyři stovky studentů, v dnešní době se týká desítek tisíc mladíků, kteří dávají přednost ješivám před armadou. 

Negativní důsledky této situace pro ekonomiku se projevují trojím způsobem, Ultraortodoxní Židé jsou společensky izolováni od pracujícího obyvatelstva, protože jim chybí zkušenost ze služby v armádě. Navíc ani nemohou pracovat, pokud chtějí získat výjimky z povinné vojenské  služby - v takovém případě se musí plně věnovat studiu. V mladém věku tak neziskají zkušenost ani pracovního, ani  vojenského (podnikavého) charakteru.  Ve společnosti se takharedim stávají stále závislejšími na státní podpoře, aby vůbec přežili.

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Izraelským arabům chybí životně důležitý prodtředek, který jim vláda nemůže poskytnout: síť přátel  na správných  místech. Bez existence těchto osobních vazeb se ve větší míře projevuje nedůvěra  izraelských Židů vůči izraelským Arabům.

Další problém představuje postoj izraelských  Arabů vůči zapojení žen do pracovního procesu. Studie  izraelsko-arabské organizace Women Against Violence z roku 2008 zjistila, že mezi izraelskými Araby sice dochází k pomalým změnám názorů, nicméně tradiční postoje jsou stále velmi silně zakořeněny. V rámci  výzkumu se ukázalo, že i respondenti, kteří "oponují tradičným  postojům", vajádřili souhlas s výrokem, že "arabská společnost je převážně patriarchální. Podle jejího vnímání jsou muži těmi, kdo rozhodují, a ženy jsou druhořadé, mužům by měly být podřízeny... Muž, který se chová ke své partnerce jinak než podle obvyklých norem, ohrožuje své společnostní postavení."

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Vrcholem uvážlivosti (рассудительности) je odvážit se.

- Šimon Peres

Izraelský jaderný reaktor Dimon, který je v provozu od počátku šedesátých let, dosud v něm nedošlo k žádným nehodám a údajně slouží také k výrobě jaderných zbrání. V roce 2005 obsadil Izrael  desátou příčku na celosvětovém žebříčku zemí s nejvyšším počtem patentů v oblasti jaderného výzkumu.

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

falah (arabsky "farmář")

Současní podnikatelé stále pociťují vazbu, která je spojuje s minulostí. Zatimco  zakladatelé Izraele měli blízko k socialismu  a na zisk pohlíželi s despektem, dnes "je legitivní dosahovat zisku, protože něco vymýšlete ," říká Erel Margalit, jeden z předních izraelských podnikatelů.

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Současné silné izraelské postavení je založeno na kombinaci patriotismu zakladatelů, průbojnosti, neustálé přítomnosti nedostatku a nebezpečí, zvídavosti a neklidu - na kombinaci, která  je hluboce zakořeněná v izraelské a židovské  historii. "Největším historickým přínosem Židů je jejich nespokojenost," vysvětluje  Peres. "Ta sice nesvědčí  politice, ale je dobrá pro vědu."

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku) 

Jižní Korea má povinnou vojenskou službu a po celou dobu své existence musí čelit neustálým bezpečnostním hrozbám.

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Co je nejdůležitější - založení vlastní  nové firmy  nebo práce  v oblasti moderních technologií je něčím, co je  všeobecně  uznáváno a je považováno za "normální" postup každého mladého ambiciózního Izraelce. Podobně jako archetypální židovská  matka bude  i každá dnešní  izraelská matka zřejmě potěšena, když se z jejího détěte stane lékař nebo právník , ale úplně  stejnou hrdost  bude pociťovat i v případě , že si její syn  nebo dcera zvolí  "podnikatelskou drahu". To, co je ve většině jiných zemí považováno za poněkud neobvyklý postup při budování kariéry, se v Izraeli  stalo teměř standardní  cestou, přestože si všichni uvědomují, že dokonce i v Izraeli je úspěšnost  nově zakládaných podníků nízká.  Není problém, pokud zkusíte podnikat a neuspějete. Je to další  důležitá  zkušenost do vašeho životopisu. 

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Isobel  Colemanová, Paradise Beneath Her Feet: Women and Reform in the Middle East

Jim Senor, Danův (autorův) otec.
Jim pracoval v Íránu, kde pomáhal organizovat židovské společenství, a později pracoval pro Weizmannův vědecký ústav, když sháněl zdroje potřebné k rozjezdu svého průkopnického programu využívání sluneční energie. Zemřel několik měsíců předtím, než byly v roce 1985 zahájeny práce na instalaci pole zrcadel, jehož se dodnes využívá pro vědecké účely.

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Alex Singer, Saulov (autorův) bratr. 

Dne 15. září 1987, v den svých 25. nározenin, byl poručík Izraelských obranných síl Alex Singer přepravován vrtulníkem do Libanonu, kde měl  pomáhat  zabránit připravovaným teroristickým útokům na Izrael. Přišel o život, když se pokoušel zachránit sestřeleného velitele své jednotky. Řada lidí, kteří se s ním nikdy nesetkali, získává inspiraci z knihy Ales: Building a Life sestavené z jeho dopisu, zápisků a křeseb, z nichž vyzařuje jeho nádšení a radost ze života. 

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Gene Kranz: Failure Is Not an Option: Mission Control from Mercury to Apollo 13 and Beyond (2009)

Bruno Bettelheim: The Children of the Dream: Communal Child-Rearing and American Education (Simon&Schulster, 2001)

Leonard Dinnerstein: America and the Survivors of the Holocaust  (New York, Columbia University Press 1986)

David Landes: The Wealth and Powerty of Nations (1999)

Luttwark, Edward: The Pentagon and the Art of War(Simon&Schulster, 1984)

UNDP (United Nations  Developement Programme): The Arab Human Developement Report, 2005: Towards the Rise of Women in the Arab World (New York, United Nations  Publications 2006)

Vise, David A. - Malseed, Mark : The Google Story (New York: Delacorte 2005)

Saul Singer: Confronting Jihad: Israel's Struggle and the World after  9/11

- > Historikem Michaelem Orenem označena za "povinnou četbu pro každého, kdo se zajímá o Blízký východ, ať jde  o laika nebo odborníka". 

CFR: Council on Foreign Relations

www.cfc.org nabízí akruální informace a analýzy týkající se dění ve světě a vývoje americké zahraniční politiky

Využijte možnosti navštívit webovou stránku autorů:Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku

http://startupnationbook.com/

Start-up nation (part 1)

Zpochybňujte vždy všechno, jak by Vám to pravdomluvně neznělo. Neexistuje ideál, musíte se pořád počítat s určitými minusy a ztráty. Zamyslete si, čeho jsou zbavení Izraelci  ve prospěch své důmyslnosti a houževnatosti. Můžou posloužit nám dobrým příkladem pro nasledování, ale hledejte zlatý střed.

***

 Rakety Sagger byly zkonstruovány v roce 1960 a jejich duchovním otcem byl Sergei Pavlovič Něpobedimyj, jehož příjmení v ruštině znamená "neporazitelný". Novou zbraň půvpdně dostala k dispozici vojska členských zemí Varšavské smlouvy, nicméně v boji ji poprvé použily egyptská a syrská armada během jomkipurské války.

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Jak řekl izraelský spisovatel Amos Oz, judaismus i Izrael vždy rozvíjely "kulturu pochybností a argumentů, neomezenou hru interpretací, protiinterpretací, nových interpretací a nesouhlasných interpretací. Od samého počátku své existence se židovská civilizace vyznačovala svárlivostí".

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Vydejte se daleko, zůstaňte dlouho, nahlédněte hluboko. 

- Časopis Outside

Židovský učenec Leo Rosten ve své knize o jidiš - téměř vymizelém  germánsko-slovánském jazyku, z nějž si toto slovo vypůjčila moderní hebrejština - charakterizujechucpe jako "zlost, otrlost, cynismus, nepochopitelnou kuráž, dovolenost spojenou s arogancí, prostě něco, co žádné slovo v žádném jazyku nemůže plně vyjádřit". Člověk zvenku vidí v Izraeli projevy chucpe všude: ve způsobu, jakým univerzitní studenti mluví se svými profesory, jak zaměstnanci vyjadřují námitky v debatách se šéfy, jak seržanti diskutují s generály  a úředníci zpochybňují slova ministrů. Pro Izraelce to ale není chucpe, nýbrž běžný a náprosto samozřejmý způsob chování. Někde v průběhu života - doma, ve škole, nebo v armadě - se každý Izraelec naučí, že asertivita je normou, zatímco zdrženlivýn chováním riskujete,  že vás ostatní předběhnou.

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Jak popisuje  americký podnikatel Mark Gerson, který investoval do několika nových slibných izraelských podniků: " Když Izraelec projeví zájem o nějakou ženu, pozve ji na schůzku hned ten večer. Když dostane izraelský podnikatek nový nápad, začne jej realizovat už v tomto týdnu.Představa, že by si člověk měl nejprve vybudovat určité postavení, než se do něčeho pustí, tam prostě neexistuje. V podníkání je to určitě ku prospěchu věci. Příliš mnoho času věnovaného přípravám vás dovede jedině ke zjištění, co všechno by se mohlo pokazit, a nezjistíte tak, co by mohlo mít transformující účinek".

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Vojenská služba také mnohem lépe než škola dokáže mladým vůdčím osobnostem vštípit cosi jako smysl pro široký sociální rejstřík: "Lidé, se kterými sloužíte, pocházejí ze všech možných prostředí a společenských vrstev, Ozbrojené síly jsou skvělým příkladem instituce založené čistě na zásluhách. Naučil jsem se jednat s různými typy lidí, z každého prostředí, a to je něco, co mi dnes usnadňuje jednání s dodavateli a zákazníky." 

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Veteráni dokáží rozlišovat, co je opravdu otázkou života a smrti a kdy jde o méně než přežití, vědí, jak motivovat podřízené, umějí dosahovat konsensu navzdory velkému tlaku a mají pěvné morální základy, prověřené ve skutečné zkoušce ohněm - na bojišti.

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Brian Tice byl kapitánem americké námořní pěchoty, když se rozhodl, že se začne připravovat na přechod do podnikového sektoru.

...

Eseje potřebné k přihlášce ke studiu programu MBA na Stanfordu psal na laptopu ve vypálené irácké budově nedaleko letecké základny Al Asad v povstalecké provincii Anbár v západním Iráku, Podklady k příhlášce musel dávat dohromady v nezvyklých hodinách, protože všechny bojové operace se odehrávaly v noci.

...

Protože jej od kampusu Stanfordovy univerzity dělilo zhruba 13 tisíc  kilometrů, nemohl vyhovět jednomu z požadavků školy a dostavit se k osobnímu pohovoru. Studijní oddělení tedy sjednalo pohovor po telefonu, který Tice abdolvoval mezi akcemi ostřelovačů a útoky povstalců, přičemž stál venku na poušti. Omlouval se za hluk, který působily helikoptéry, jež mu létaly nad hlavou, a musel pohovor rychle ukončit, když povstalci zahájili minometný útok.

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Odpovědný přístup, který Izraelci označují pojmem roš gadol. V izraelské armádě se vojáci dělí na ty, kteří používají myšlení typu roš gadol - doslovně "velká hlava" - a ty, kteří se řídí přístupem roš katan neboli "malá hlava".  Chování v duchu roš katan, které není žádoucí, znamená řídit se rozkazy co možná nejomezeněji, a vyhýbat se tak odpovědnosti nebo práci navíc. Myšlení v duchuroš gadol znamená řídit se rozkazy, ale vykonávat je co možná nejlépe, používat při tom vlastní úsudek a vyvíjet veškeré potřebné úsilí, Tento přístup upřednostňuje improvizaci před disciplinou a zpochybňování autorit před úctou k hierarchii. Izraelští vojáci jsou skutečně vybízeni k tomu, aby "zpochybňovali autority".  Jenže v Singapuru, například, vše funguje v přísném rozporu s mentalitou roš gadol.

 (Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Obhajování špatného rozhodnutí je nepřijatelné. "Hájit chyby, které jste udělali, není zrovna populární, Pokud jste se sekli, máte ukázat, čemu jste se přitom naučili. Od člověka, který se obhajuje, se nikdo ničemu nenaučí."

 (Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Celá izraelská vojenská tradice je založena na tom, že žádná tradice neexistuje. Velitelé ani vojáci si rozhodně nemají zvykat na žádná řešení nebo myšlenky jen proto, že se v minulosti osvědčily.

 (Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Nemělo by nás tedy překvapit, že po válkách, které měly kontroverzní charakter  - například jomkipurská válka v roce 1973, první libanonská válka v roce 1982 a druhá libanonská válka v roce 2006, které většina Izraelců považovala za pořádné zpackané (проваленные) - následovalo sestavení vyšetrovacích komisí, které hodnotily postupy izraelských vojenských i civilních představitelů. 

 (Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Podle jednoho nového ekonomického myšlenkového směru zaměřeného naklíčové prvky, které podporují podnikavost, se rozvijí pružnost tam, kde lidé mohou překračovat hranice, obrácet společenské normy vzhůru nohama a v prostředí volného trhu přicházet s provokujícími nápady. To vše působí jako katalizátor radikálních myšlenek, Neboli, řečeno slovy harvardského psychologa Howarda Gardnera, různé typy "asynchronie..., například nedokonalé zapadnutí do rámce, neobvyklý vzorec, nestejnoměrnost", jsou schopny stimulovat ekonomickou tvořivost.

 (Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Nebylo snadné přesvědčit lidi, že chovat ryby v poušti je smysluplná činnost.

- Profesot Samuel Appelbaum

Ben Gurion byl také prvním propagátorem myšlenky izraelského státu.Theodore Herzl možná vytvořil vizi židovské samostatnosti a začal mezi Židy v diaspoře šířit romantickou představu ustavení nezávislého státu, ale až Ben Gurion zorganizoval převedení této vize od myšlenky k reálné podobě národního státu.

 (Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Ben Gurion vytvořil ilegální agenturu, jejíž náplní bylo organizovat navzdory britské imigrační politice tajné transporty židovských uprchlíkl z Europy do Palestiny. Ben Gurion ve stejné chvíli bojoval na stranš Britů (v Evropě) a proti Britům (v Palestině).

> Historie mapující toto období se většinou zaměřuje na politické a vojenské úsilí, které vyústilo v založení Státu Izrael v roce 1948. 

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Bitzu'ista je někdo, kdo zkrátka dokáže věci zdárně zařídit. 

Dá se volně přeložit jako "pragmatik", přičemž však hebrejský výraz zahrňuje mnohem větší důraz na aktivismus a výkonnost.

Bitzu'ismus  je jako niť, která se táhne od lidí, kteří čelili záškodníkům a vysučovali bažiny, k podnikatelům přesvědčeným, že navzdory nepříznivým podmínkám všechno překonají a uskuteční své sny. 

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Ben Gurion považoval za nejdůležitejší úkol zajistit široké rozptylení židovského obyvatelstva po celé oblasti, z níž jednou vznikne izraelský stát. Byl přesvědčen, žeintenzivně pojatý osidlovací program představuje jedinou cestu k zajištění budoucí samostatnosti Izraele. Na neosídlené nebo jen řídce osídlené oblasti by časem opětovně mohli vznášet nároky nepřátelé, a ti by časem získávali podporu mezinárodního společenství, pokud by ve sporných oblastech nežil dostatek židovského obyvatelstva. Navíc velké soustředění lidí ve městech, jako jsouJeruzalem, Tiberias nebo Safed, představovalo očividné cíle pro nepřátelské letecké útoky, což bylo dalším důvodem k širokému rozptýlení obyvatelstva.

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Historici kibucy označují za "celosvětově nejúspěšnější kolektivní hnutí". Přesto v roce 1944, čtyři roky před založením izraelského státu, žilo vkibucech pouhých šestnáct tisíc lidí (slovo kibuc v hebřejštině znamená něco jako "seskupení" nebo "kolektiv"). Kibucy byly původně zakládany jako zemědělské osady hospodařící formou kolektivního vlastnictví a založené na naprosté rovnosti. 

Přestože představa socialistické komuny mohla vyvolávat dojem bohemské kultury, původní kibucy se rozhodně ničím takovým nevyznačovaly. Kibucnícise stali symbolem nezdolnosti a neformálnosti a jejich soustavné úsilí o udržení naprosté rovnoprávnosti vedlo až k určité formě askeze.

Pozoruhodným příkladem tohoto přístupu byl Abraham Herzfield, vůdčí postava kibucnického hnutí v prvních letech existence izraelského státu, který například splachovací záchod považoval za nepřijatelný projev dekadence. Navzdory chudobě a problémům, které sužovaly Izrael v 50. letech, kdy řada základních potravin byla na příděl, byly ve většině izraelských osad a městsplachovací záchody považovany za běžnou potřebu. Říkalo se, že když v prvním kibucu pořídili splachovací záchod, Herzfield jej osobně rozmlátil sekerou. Do nástupu šedesátých let už ale ani Herzfield  nedokázal zadržet pokrok a splachovací záchody byly nainstalovány ve většině kibuců. 

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

V roce 1965 se na osadníky  z Hacerimu obrátil odborník na vodní hospodářstvíSimcha Blass s nápadem, který chtěl zužitkovat komerčně. Šlo o systém kapkové závlahy a počátek projektu, z nějž se později vyvinula firma Netafim, v současné době největší dodavatel kapkových zavlažovacích systémů s celosvětovou působností. 

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

V současné době je Izrael zemí, která nejlépe na světě dokáže recyklovat odpadní vodu: recykluje téměř 70 procent vody, což je trojnásobek objemu recyklovaného ve Španělsku, jež stojí na druhém místě světového žebříčku.

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Kibuc Maš'abej Sade v Negevské poušti šel ještě dál. Kibucnici našli využití pro vodu, která se původně zdála být nepoužitelná, a dokonce používají tutéž vodu dvakrát za sebou, a to k různým účelům. Po vyhloubení studny, jejíž  hloubka odpovídala délce deseti fotbalových hříšť (téměř osm set metrů), narazili na vodu, která měla vysokou teplotu a nadměrný obsah solí. Nezdalo se, že je to dobrý projev, dokud se neobrátili na profesora Samuela Appelbauma z nedaleké Ben Gurionovy univerzity v Negevu. Ten zjistil, že nalezená voda má ideální vlastnosti pro chov teplovodních ryb. 

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Přistěhovalci netrpí nechutí k novým začátkům. Jsou zvyklí podstupovat rizika. Národ přistěhovalců je národem podnikavých lidí. 

- Gidi Grinstein

Až do počátku 80.let Izrael navíc trápila hyperinflace. Návštěva obchodu znamenala útratu několika tisíc bezcenných šekelů. Inflace vzrostla z 13% v roce 1971 na 111% v roce 1979. Částečně k tomu došlo pod vlivem tehdejších rostoucích cen ropy. Jenže izraelská inflace pokračovala ve strmém růstu, který dalece převyšoval inflaci v jiných zemích. V roce 1980 dosáhala 133% a v roce 1984 dokonce 445%. Zdálo se, že během jednoho či dvou let dosáhne čtyřmístných čísel. 

Lidé hromadili žetony na telefon, protože jejich hodnota se neměnila, zatímco ceny rychle rostly, a před každým předpokládaným skokovým navýšením cen spěchali nakoupit zásoby základních potravin a potřeb. Podle jednoho tehdejšího vtipu bylo lepší cestovat z Tel Avivu do Jeruzaléma taxíkem, protože taxík jste mohli zaplatit až v cíli cesty, kde měl šekel zase o něco nižší hodnotu. 

Je ironií, že hlavní příčinou hyperinflace bylo jedno z opatření, jež vláda po celá léta používala pro zvládání inflace. Většina ekonomiky - platy, ceny, nájmy - byla navázána na index spotřebitelských cenm který je měřítkem inflace. Vypadalo to, že indexace chrání obyvatelstvo před dopady inflace, neboť příjmy lidí rostly spolu s jejich výdaji. Jenže v konečném důsledku vedla inddexace k roztočení inflační spirály.  

 (Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Druhí etapa rozvoje izraelské ekonomiky začala v roce 1990. Do té doby země nedokázala ve větší míře využívat podnikatelských schopností, které v lidech rozvíjela izraelská kultura a vojenská služba. Rozvoj soukromého sektoru brzdila také pokračující hyperinflace, kterou Izrael neřešil až do roku 1985, kdy tehdejší ministr financí Šimon Peres začal realizovat stabilizační plán navržen americkým ministrem zahranicí Georgem Shultzem a ekonomem Mezinárodního měnového fondu Stanleyem Fischerem. Tento plán vedl k výraznému snížení státního dluhu, omezil výdaje, odstartoval privatizaci a nově vymezil roli státu na kapitálových trzích. Ale to ještě Izraeli nezajistilo dynamickou ekonomiku založenou na soukromém podníkání a iniciativě.

 (Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Přistěhovalci netrpí nechutí k novým začátkům. Jsou zvyklí podstupovat rizika. Národ přistěhovalců je národem podnikavých lidí. 

- Gidi Grinstein

Šaranský vyprávěl: "V Sovětském svazu jsme zárověň s mateřským mlékem sáli určité poznatky. To, že jste Žid, nemělo žádný pozitivmí význam, pouze to znamenalo, že budete terčem antisemitských útoků. Židovský původ znamenal, že jste museli být výjemečně dobří ve své profesi - ať šlo o matematiku, medicínu, šachy, hudbu nebo balet... Jedině tak jste si mohli vybudovat určitou ochranu, protože vždy a všude jste začínali s handicapem."

 (Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Mezi historií přestěhovaleckých politik západních zemí a přístupem, který posléze přijali za svůj zakladatelé izraelského státu, existuje jasná spojitost. Spojené státy byly během 17., 18. a 19. století vůči přesthovalcům v podstatě otevřené s v některých obdobích dokonce probíhal nábor imigrantů, aby přišli do Ameriky pomoci osídlovat zaostálé oblasti.

1950 rok, tzv zákon o návratu, který dodnes garantuje "každému Židovi právo usadit se v této zemi". Neexistují žádná omezení počtu přistěhovalců.

Zákon definuje Žida jako "každého, jehož matka byla Židovka nebo kdo konvertoval k žodovství." Izraelské občanství  je zárověň udělováno také nežidovským partnerům Židů, jejich nežidovským dětem a vnoučatůmm a jejich partnerům.

Ve Spojených státech je možné požádat o státní občanství teprve po pěti letech trválého pobytu (v případě partnerů amerických občanů po třech letech). Americké zákony dále vyžadují, aby žadatel o státní občanství prokázal znalost angličtiny a složil zkoušku ze základních všeobecných ználostí. Izraelského občanství přistěhovalci  nabývají v den svého přijezdu bez ohledu na jazyk, jímž hovoří, a nemusí skládat vůbec žádné zkoušky.

 (Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Možná nejméně známé je úsilí pomoci Židům, kteří se chtěli dostat do Izraele z poválečného Rumunska. Koncem 40. let minulého století žilo v Rumunsku zhruba 350 tisíc Židů. Některým se podařilo utéct do Palestinym ale komunistická vláda nechtěla povolit odchod dalším Židům, kteří chtěli z Rumunska pryč. Izrael tedy výměnou za 100 tisíc vystěhovaleckých víz dodal Rumunsku potrubí a vrtná zařízení pro jeho ropný průmysl. Od 60. let ale rumunský diktátor Nicolae Ceaușescu požadoval za umožnění odchodu Židů z Rumunska platby v tvrdé měně. V období od roku 1968 do roku 1989 zaplatila izraelská vláda Ceaușeskovi 112 498 800 amerických dolarů za svobodu 40 577 Židů. V přepočtu, je to 2772 dolarů na osobu.

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

AnnaLee Saxenianová, The New Argonauts **

Model nových argonautů či "cirkulace mozků", kdy Izraelci odcházejí do zahraničí a později se do Izraele vracejí, je důležitou součástí inovačního ekosystému, který spojuje Izrael a diasporu. Další sítí je neizraelská  židovská diaspora.

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Podobně jako řada jiných malých zemí i Izrael dával přednost nákupu velkých obranných systémů v zahraničí, místo aby investoval ohromné finanční prostředky potřebné k jejich domácí výrobě, Jenže v květnu 1950 se Spojené státy, Británie a Francie dohodly na takzvané tripartitní deklaraci, která omezovala dodávky zbraní do oblasti Blízkého východu. 

Vzhledem k nesnadnému získávání zbrání ze zahraničí Izrael hned od počátku své existence začal budovat vlastní zbrojní průmysl a zakládal podzemní továrny na výrobu zbrání a munice. Jedna z továren byla doslova pod zemí, schována pod prádelnou jednoho kibucu. Pračky neustále běžely, aby zamaskovaly hluk z továrny. Tato továrna, vybavená nástroji a strojním zařízením pocházejícím z válečných přebytků propašovaných ze Spojených států, již v roce 1948 vyráběla stovky samopalů denně. Výrobu provizorních továren doplňovalo pašování zbraní z různých koutů světa.

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Doug Wood přišel do Izraele nedávno a z poměrně neobvyklých důvodů. Svým rozjímavým a klidným vystupováním se od svých neuhlazenějších izraelských kolegů výrazně odlišuje. Wooda najali v Hollywoodu, aby v Jeruzalémě realizoval projekt, o jaký se tam dosud nepokusil: Wood je režisérem prvního celovečerního animovaného filmu, jehož producentem je Animation Lab, nová firma, kterou založil izraelský podnikatel v oblasti rizikového kapitálu Erel Margalit.

Wood byl viceprezidentem pro vývoj a výrobu animovaných filmů ve společnostech Turner, Warner Brothers a Universal.

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Multitasking stejně jako řadu jiných předností, jimiž se zjevně vyznašují izraelšti technologové, si Izraelci osvojují během služby v IOS.

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Mashup či míchanice, situace, kde díky zkombinování radikálně odlišných technologií a disciplín zrodí něco zcela nového.

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Jde o formu velmi otevřeného myšlení, jehož existenci si lze jen těžko představit v méně otevřených společnostech nebo v rigidnějších kulturách, všetně těch, které napohled vypadají, že jsou z hlediska ekonomického vývoje nejvyspělejší na světě.

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku) 

Některé z Yossi Grossových firem kombinují tak nesmírně odlišné technologie, že to hraničí s příběhy z oblasti science fiction. Například firma Beta-O2 pracuje na vývoji voperovatelného "bioreaktoru" nahrazujícího nefunkční slinivku u pacientu s cukrovkou, Diabetici trpí poruchou, která způsobuje, že jejich beta buňky přestávají produkovat inzulin. Transplantované beta buňky mohou jeho produkci zajisti, ale i když je tělo přijme, nemohou přežit bez zosobování kyslíkem.  Grossovo řešení zahrňuje vytvoření soběstačního mikroprostředí obsahujícího řasy pocházející z gejzírů v Yellowstonském parku, které vytvářejí kyslík. 

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Dubai: The Vulnerability of Success (Chris Davidson)

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Mohammed Al Gergawi, předseda správní rády a generální ředitel společnosti Dubai Holding, jedné z největších společností, které vlastní šejk Mohammed bin Rašid Al Maktoum, vládce Dubaje (a zárověň ministerský předseda a ministr obrany Spojených arabských emirátů).Vlastně se dá říci. že šejk Mohammed je ředitelem společnosti "Dubaj Inc.". Neexistuje žádné rozlišování mezi veřejnými financemi Dubaje a šejkovým soukromým majetkem. 

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)

Ekonomický systém Dubaje je do značné míry založen na povýšené blahovůli panovníka, což přispívá k udržení poddajnosi místních občanů (z celkového počtu 1,4 milionů obyvatel Dubaje má jen pouhých 15 procent občanství Spojených arabských emirátů). Podobně jako v případě Singapuru jde o mimořadně spořádanou společnost, která neposkytuje prostor k protestům proti vládě, byť by měly jen poklidný charakter. Mnozí ze zakladatelů první organizace zaměřené na ochranu lidských práv, která v Dubaji vznikla, jsou zárověň státními zaměstnanci a jsou závislí na štědrosti šejka Mohammeda. 

(Dan Senor & Saul Singer, Start-Up nation: Příběh izraelského hospodářského zázraku)